Tamara Hlaváčová
Deredimos (na cilfa): Seďte normálně, ničíte lino.Co, ?e spadnete, kdy?tak se zvednete, nebo nezvednete a ja vám pak pudu mo?ná pomoct, ale co to lino, člověče, co to lino...
Tamara Hlaváčová
medailónek
Když se řekne Tamara Hlaváčová, tak:
- se mi vybaví Rusko a vše co sním souvisí. Petrohrad, Novgorod, povídání paní Hlaváčové o životě v Rusku (to když jsme chodili do primy), Tamčino mluvní cvičení o ruské kuchyni, její nadšení z ruských filmů (jaké projevila na výletě v G4.) a její petrohradské vysvědčení se samými pětkami.
- mi tane na mysli slovo polyglot, kterým Tamča (alespoň pro mě) určitě je. To, že mluví anglicky, rusky, německy, francouzsky a italsky ji v mých očích nepředstavitelně pozvedá a vážně si jí díky tomuto polyglotství nesmírně vážím.
- si vzpomenu na její úspěšný urputný boj s naší bývalou češtinářkou o určování slov pomnožných, látkových a hromadných, ve kterém naše Tamarka vyhrála. Automaticky tedy vidím její úspěchy v olympiádě z češtiny.
- mě napadá, jestli se její pan bratr nejmenuje druhým jménem Věra.
- si představím její křiklavě žlutou sukni, kterou nosila v primě a také Angelinu Jolie, kterou mi v některých okamžicích připomíná. A Tamčo, to je určitě jen a jen dobře, takže se sebou nic nedělej, netloustni a hlavně si nebarvi vlasy! I když ty rty ti už nikdo nevezme…
- slyším hip-hop a všechny takové ty styly (které mi však vůbec nic neříkají), včetně toho z Karibiku, o kterém nedávno mluvila.
- proběhne hlavou její láska ke sportu, ať je to prkno nebo kolo.
- přemýšlím o tom, jak by Tamču přijali v době osvícenství. Její prudký racionalismus a jakékoliv odmítání něčeho, co se nedá definovat (jako např. osud) by ji vymrštilo do čela tehdejší francouzské inteligence a snad by trumfla i samotného Voltaira, nebýt jejího pohlaví.
- slyší její referát z povídek Woodyho Allena.
- se mi na závěr vybaví hvězdný tým těchto webových stránek.