login:
heslo:
nejsem registrovaný
MENU
my

Kutná k Veru? S.: V programu nemáte napsáno hra o 3 částech, ale hra o 3?.
Mates vykřikne: Mu?ketýrech.

my

medailónek

Výňatek z divadelní hry Pátek třináctého

Úvod druhého dějství
Scéna: Klasická třída, v tuto chvíli zcela prázdná, až na hlavní postavu.

Anetka (sedí na sešitu z matematiky zády opřená o topení, klepe se zimou a jí cukrovou vatu z kelímku; zhluboka a zklamaně se nadechne)
Vejde Terez

Terez (nasupeně) : Tyjo, Anetice, já jsem ti říkala, že máš ty papírky vyhazovat. A smaž tabuli!
Anetka: Neřvi na mě Terezice! Já jsem strašně nešťastná. Já jsem včera byla venku s Milanem a on mi řekl, že mi ty hnědý vlasy nesluší a pohádali jsme se. Už nikdy ho nechci vidět!
Terez souctině kouká a chystá se promluvit, ale Anetka ji nepustí ke slovu..
Anetka: Já ho nenávidim (na okamžik se odmlčí) Ale když já ho tak strašně miluju! Propukne v hysterický pláč
Vejde Vája

Vája (mluví k Terez) : Tyjo Vobludo, jak to, že nemáš smazanou tabuli? To nebudeš nejlepší služba!
Terez (spiklenecky) : Nech toho, Anet je nešťastná. Bere Anetku soucitně kolem ramen a z víčka od Tanjy neperlivé jí za krk lije vodu.
Anetka (rozběsněná) : Te-re-zi-ce, za to s tebou nepůjdu za panel! Bere otevřenou láhev vody a chce ji vylít na Terez. V ten okamžik jí Vája zezadu za kalhoty lije další vodu.
Vája (směje se) : Krajkový kalhotky ti nesluší, ty včera byly hezčí.
Anetka (jako by se nic nestalo) : Když já ho tak strašně miluju …






vzhled:
červený - modrý - oranž - zelený
CO NÁS ČEKÁ
nic